Hradec hodnotí cyklisté nejlépe. Anketu vyhrál už podruhé

Hradec chválí i tento rok cyklisté nejvíce. Alespoň ti, co se zapojili do druhého ročníku ankety Cyklobarometr měst. Bylo jich více než dvanáct set. Odpovídali na třicítku otázek týkajících se infrastruktury, bezpečnosti ale i například vztahu veřejné správy k rozvoji cyklodopravy. Výsledná známka ukazuje, nakolik je město pro cyklisty příjemné. Hradec vyhrál loni a povedlo se i letos.

Účastníci kampaně Do práce na kole rozhodli o tom, že městem cyklistice zaslíbeným je i po roce Hradec Králové. Ten obhájil loňské vítězství v anketě Cyklobarometr měst s výslednou známkou 2,83. „Oproti minulému roku si Hradec ve výsledné známce o osm setin pohoršil,“ vysvětluje Daniel Mourek z Nadace Partnerství, která anketu pořádá. Cyklisté z Hradce Králové ocenili například to, že jsou pro jejich potřeby nastaveny semafory i to, že je v Hradci dostatek míst, kde je možné kolo uzamknout.

Na pouhou setinu se dotáhla druhá Olomouc, která poskočila z páté příčky a ve srovnání s loňským rokem si polepšila o desetinu i výslednou známku, a to na 2,84. „Olomouc jsme se proto rozhodli vyhlásit Skokanem roku 2017,“ upřesňuje Mourek.  Olomouc od cyklistů získala vůbec nejlepší známky ze všech měst za údržbu komunikací pro cyklisty, za jejich dostatečnou šířku i za jejich zobousměrnění pro cyklisty.

O jednu příčku si pohoršily letos třetí Pardubice a čtvrté Otrokovice. Rozdíl mezi prvním a čtvrtým je ovšem naprosto nepatrný. Všechna čtyři města se vešla do čtyř setin.

Na opačném konci pořadí se nachází severočeský Liberec, který napodobil loňské nelichotivé umístění, kdy skončil předposlední. Nejhorší známku dostal dokonce v případě deseti otázek. Například za veřejné půjčovny kol, srozumitelnost značení nebo za údržbu cyklostezek v zimních měsících. Celkem slušně v porovnání s ostatními městy cyklisté v Liberci hodnotí povrch stezek.

Anketa využívá metodiku takzvaného Klimatestu, který má v Německu dlouhou tradici. Respondenti hodnotili města zapojená do kampaně Do práce na kole na stupnici od jedné do šesti a do celkového hodnocení se dostala jen ta, kde odpovědělo více jak pětadvacet lidí. „Otázky byly rozděleny do čtyř hlavních bloků týkajících se stavu cyklodopravy, bezpečnosti cyklistů, komfortu na cyklostezkách a stavu infrastruktury. Výsledná známka je pak průměrem známek za jednotlivé bloky,“ vysvětluje metodiku Lenka Myšáková ze sdružení Auto*Mat, které koordinuje kampaň Do práce na kole.

Cyklistická kultura má vliv na celkovou spokojenost s životem ve městech. Na kvalitu života ale působí celá řada dalších činitelů, které se týkají dopravy a mobility obyvatel. „Za to, jakým dojmem město působí, mohou nejen specializovaná opatření pro cyklisty, ale také například množství tranzitní dopravy, velikost města a kvalita veřejné dopravy,“ říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Město se chová jako organismus, kde by jednotlivé druhy dopravy měly být v rovnováze, včetně dopravy cyklistické.“